Jsem špatná matka?

Přeji hezký večer.

U mě bohužel dneska moc hezký není. Přítel přišel dneska večer domů a sdělil mi, že mě prý někdo ze sousedů udal na sociálce s tím, že týrám své děti. Prý když přítel odjede do práce, tak děti brečí a já na ně často křičím.
Je mi z toho hrozně.
Nevím, jestli to byl jen nějaký výmysl té osoby, která to příteli sdělila a nebo je to pravda, ale pro mě je to jako poslední hřebík do rakve. Poslední dobou je toho hodně ať už ta alergie u syna. Potom jeho nález na mozku a teď ještě tohle.
Své děti miluju a udělala bych pro ně všechno. S Patričkem denně 4krát cvičím a Patriček u toho samozřejmě brečí. Taky má ty své záchvaty u kterých brečí. Občas má záchvaty panické. Na děti teda křičím to je pravda. Patriček slyší až od hlasité silniční dopravy a mladší zase často zlobí, tak prostě musím zakřičet. Třeba aby se kluci mezi sebou nemlátili a nebo aby mladší nebral, co nesmí. Z fyzických trestů používám jen plácnutí před ruku a to velmi vyjímečně.

Sousedi vědí, že je Patriček postižený a taky vědí, že s ním cvičí. Asi tu nebyli na děti zvyklí, ale tohle je vážně moc, aby mi za všechno, co dělám ještě někdo takhle házel klacky pod nohy. Přitom dvě děti zvládám dobře. Už se mi tu nechce ani bydlet. Nejradši bych se zahrabala někam pod zem.

Co si o tom myslíte vy? Stalo se vám někdy něco podobného? Já pořád jen bulím.

Za chyby se omlouvám.