Dcera se bojí spát sama

Máme téměř pětiletou dceru,druhé mimi je na cestě.Dcerka je hodně citlivá,špatně snáší změnu prostředí,trvá ji dlouho než se adaptuje.
Např. moji rodiče si koupili barák a trvalo ji dlouho než se tam rozkoukala,byla zvyklá na jejich byt.
A teď k problému.My měli malý byt,tam s ní nebyl žádný problém,spávala sama bez problémů.
Před časem sme se pomocí výměny přestěhovali do 4+1 a tady to začalo.Jeden pokojíček je její,ale ani za boha tam nechce spávat sama.Zkusili sme vše možné,ale asi jsme málo vytrvalí.Prostě vždycky skončí u nás v ložnici.Když je v pokojíčku,pláče,je nevyspalá,celý den o tom mluví.Říká,že se tam sama bojí,že má strach.Je pravda,že bydlíme v přízemí a hluk z ulice opravdu je hodně slyšet.Co se týče narození miminka,to problém nebude,pro to máme vyčleněný menší pokojík,kde budu s mimčem spávat ze začátku já.
Já se ptám,jak ji zvyknout na samostatné spaní?Prostě to vydržet?Nemůže z toho mít trauma?S náma je velmi šťastná a spokojená,prostě nechce být sama