Re: Volnost batolete

jj, právě ten fakt, že všechno je jednou poprvé - a obvykle v nevhodný okamžik mě moc klidnou nenechává. Starší dcera teda jako batole moc sama být nechtěla, ale nijak zásadně nezlobila (co si pamatuju tak párkrát přesadila kytku než pochopila že to fakt nemá dělat a jednou hodila do akvárka rybičkám celou pixlu krmení a panenku aby si měly s čím hrát (tím se ale přišla hned pochlubit, chuděra).

Syn tak úzkozstlivý není, je hodně koumes takže přijde na spoustu věcí, navíc napodobuje ségru která ale přeci jen má větší sílu, lepší balanc a tak, no a když se zadaří tak on něco vymyslí, ona realizuje a to je pak rachot (on vyšťourá kabel prodlužovačky - tak pečlivě smotané a schované - , ona si s ním začne motat a ve výsledku ho má mladej okolo krku :-( ). Sousedky holky jsou taky hlavinky - starší chodí už sama na záchod, mladší okukuje, že, no a pak starší hodí hračky té mladší do záchoda a poňoukne ji ať si pro ni sáhne...... malá z toho měla slušnej průjem, protože si pochopitelně ocucala ruce....

No a pak jsou ještě zásahy shůry, třeba když vypnou elektriku - je večer, dcera kouká na pohádku, najednou cvak a tma. Hysterák, vříská jak kdyby ji píchali vidlema, v tom afektu je schopná si i ublížit.
Takže dohled a přehled se snažím mít, když jsou ve vedlejší místnosti tak po očku nakukuju, no a rozhodně stojí za to mít zapnutý odposlech poněvadž někdy ani reakce na "ale hlína se nepapá bráško" není dost rychlá na to aby si mladší nepošmákl....