Re: ještě chybím já:-)

Ahoj Hortensie,

Jj, od listopadu mám plnoletého syna.
Nemůžu si stěžovat zas tak moc, znám horší případy. Co trošku povrzává, .. pocit velké dospělosti a zároveň závislost na rodičích, tj. hlavně mně.
Pokud se podívám zpět, tak já jsem na své 18. narozeniny maturovala, za tři měsíce na to jsem si sbalila raneček a odešla studovat do Prahy. Pravda, nějaká ta finanční pomoc ze strany rodičů byla (moc velká ne), ale jinak jsem se cítila a snad i byla naprosto samostatná.
Teď je "dětem" 18 ve třeťáku nebo i ve druháku, pocit dospělosti mají, ale v podstatě jsou to školáci.

Někdy se to motá a tak nezbyde naž nastavit pravidla. Direktivně už to nejde a tak nastávají "dohody" mezi dospělými.

Ve finále i na téma .. to, že je Ti 18 a řádně chodíš do školy sice znamená, že Tě budu podporovat (a ráda), nicméně už nikde není psáno, že Ti budu strkat vyprané a vyžehlené prádlo pod nos, připravovat svačiny atd.
(Tolik k uzavření debaty na téma příšerný nepořádek v pokoji.)
Jak syn zhodnotil .. i toto je forma nátlaku.
A pak to vychovávej .