Staré křivdy

dneska jsem potkala spolužačku ze základky, takový ten typ myška v koutku. seděla vepředu, já vzadu, tichá, nekamarádila se s nikým, hned po škole domů, známky průměr, v podstatě o ní nikdo nic nevěděl - a ona se mi svěřila, že mě měla moc ráda už od školky, ale že byla celou základku námi všemi šikanována, že má tak strašné vzpomínky na školu, že svoje děti dala jinam, i když tam bydlí

teď teda nevím - šikanovali jsme ji, nebo je přecitlivělá a věci si moc bere... je jasný, že se jí něco dělo, kluci pošťuchovali holky, dívali se nám pod sukně, my jim vyváděly zlomyslnosti - ale nikdy mi nepřišlo, že by kdokoliv v naší třídě byl šikanován... nebo ji naopak šikanovalo, že si jí ostatní všímali míň? jsem z toho docela v rozpacích, co si myslet. říkala mi, že jsme se s ní nebavili, protože byla špatně oblíkaná, měla jenom mámu a sestru, málo peněz... to já vůbec nevím, na základce za komančů nikdo nebyl zrovna oháknutej, že měla mámu samoživitelku také jistě není stigma, vždyť to ani nevím... třeba my měli barevnou TV poslední ze třídy a nijak jsem tím netrpěla...