Re: Zdravím

Calpurnie,
věk se tady nezkoumá, ale požaduje se dobré srdce, empatie a hlavně vyzrálost a moudrost stáří.

Jaano,
hm, tak táhnout za jeden provaz? Jo, tak se to píše v odborných knihách i říká v životě. Nikdy jsem to nezažila, musí to být paráda, něco takového mít doma. No, přes všechny stížnosti na synáčka - snad jsem to v daném rozhodujícím věku ustála a věnovala dost času a pozornosti i nastavovala pravidla. Zatím se jeho puberta projevuje vzdorem až manifestačními projevy nenávisti vůči mně, jakožto autoritě a osobě, na níž je závislý. Ve škole i jinde je v pohodě a chová se prý slušně. Dokonce pro školu dělá i leccos navíc (samo, že jen ve věcech, které ho baví, třeba fotografování nebo při vydávání časopisu), takže si v podstatě nemám na co stěžovat. Zatím.

Šárko,
i kdyby puberta tvých získaných dvojčátek trvala jen rok, bude ti připadat nekonečná

Jano,
ráda tě tu zase vidím. Sice tak trochu o stáří dětí ponětí mám, ale když to napíšeš natvrdo, tak je fakt neuvěřitelné, že to tak letí!
Tedy dojíždět denně za prací 120 km a ještě o víkendech pracovat z domova, to tedy tvůj manžel děti ani tebe neužije a ty jsi na vše vlastně sama. Tak držím vše, co mám, aby práce blíž vyšla.
Jak je to se zapisováním dětí do školky - budou mít někdy pro malého místo nebo se budete muset poohlížet jinde?