Re: Genderová deziluze

Pracuju jako sportovní novinářka už 12 let, v redakci jsem oblíbená,ale "dokazovala jsem" kolegům, že rozumím hokeji a fotbalu přes 7 let. Chtěli mě pořád uvrtat do estetických sportů jako gymnastika, kterým moc nerozumím, naopak jsem hrála závodně fotbal, ale stejně to nemohli pochopitTrenéři a sportovci si zase mysleli, že si jako fanynka jdu po zápase pro autogram, když jsem jim řekla, že potřebuju rozhovor, nemohli to taky pochopit. Když jsem se propracovala k vlastnímu pořadu, psali mi fanoušci, že skvělý,ale že mi kolegové píšou složitý texty. Fakt, že si je vymýšlím, píšu a realizuju sama nenapadl nikoho.Tak bych mohla pokračovat. Byly doby, kdy mě to štvalo, teď většinou mávám rukou. Můžu dělat práci, co mě baví a to, že mě často přeskočí horší kolega, jen proto, že chlap, už neřeším. Beru to tak, že se poučím z chyb druhých a nasbírám dost zkušeností a pak jim to natřu. Ale tomu, že si někdo myslí, že je rovnost se musím smát. Já se s tím teda nesetkávám.