Zdravím, tenhle problém jsem měla přesně před rokem. Naštěstí to "měla" zůstvá i nadéle v minulém čase

Přihodím svoje zlepšováky, které mi pomohly sundat 12kg během 5měs.
Po druhém prckovi jsem se vyjedla na 71kg/174cm, ani ne vyjedla jak vyžrala.....jedla jsem jak dřevorubec i po tom co jsem přestala kojit a váha rostla a rostla. Začátkem zimy jsem zjistila že mi jsou těsné i těhukalhoty a řekla si že je potřeba s tím něco dělat. Trvalo to ještě skoro 2 měsíce než jsem se namotivovala a začala hubnout.
Pomohlo se mi namotivovat tím, že jsem si představovala sebe jak se zase dostanu do svého starého oblečení, a opravdu jsem si představy vyšperkovala a hezky je rozvíjela. Jak můžu mít minišaty 38 (moje jediné) a zas sportuju bze toho aniž bych popadala dech.
Psychika je nejdůležitější, "rozebrala" jsem si proč se tak cpu, že se cítím špatně, co chci vůbec v životě dosáhnout, proč si to neulehčit atd............
Moc mi pomohly tyto stránky, kde jem se naučila jak má tělo správně fungovat a jak mu pomoci se dostat zpět do kondice. Četla jsem je pořád dokola, až jsem je uměla skoro zpaměti

http://www.f-sport.cz/print.php?id=267
Začala jsem poctivě jíst, žádné:"přes den nic a dohnat to večer až jsou děti v posteli". Chystala si syté snídaně a pamatovala na svačiny....prostě jídlo co 3hod. Ubrala jsem porce, už nejedla jak 3 chlapi, ale normální porci......Nejtěžších bylo prvních 6t, to jsem se musela pořád hlídat, ať nezapomenu na svačinu a hodně piju, měla chutě na dobroty. Pak se to zlomilo a už to bylo super, na svačiny jsem si zvykla a už přestala slinit nad koláčem. Při hubnutí jsem první 3měs. bílé pečivo uplně vynechala, aby ta kg šla dolů rychleji, teď ho už jím normálně.
Vzhledem k tomu že jsem jedla skoro normálně, přidala jsem i cvičení a cca 3-4x týdně večer cvičila. 10kg, které jsem chtěla sundat mi trvalo těch 5měs, další 2kg sklouzly samovolně

Moje další vychytávky: jedla jsem večer zeleninový salát s nízkotučným sýrem (mozzarela, cotage), klidně i v 20hod aby tělo nešlo spát hladové a nezačalo ukládat ze strachu.
Omezila večerní víno, přece jen, když jsem si představila že zrovna do sebe soukám 2 rohlíky, zase z druhé strany jsem přidala na cvičení a pak si ho dala s chutí

Na začátku jsem si zavedla sešitek, kde jsem si zapisovala každý týden váhu a míry, také čárky za cvičení. Nalinkovala jsem si ho takhle dopředu a líbilo se mi jak se zaplňuje

Rozhlásila jsem to doma a známým že hubnu abych se styděla přestat.
Cvičila jsem na veslovacím stroji a pak posilovala podle Kynychové.
Vzájemně jsme se podporovaly s holkama z diskusí o hubnutí, vyměňovali si rady, takhle vznikly vlastně i "moje" vychytávky, zkoušela jsem vše možné až mi něco sedlo a fungovalo. Proto je tady také píšu, já také hledala co bude fungovat.
Váha se od té doby drží, také já jsem už na sebe přísnější, ale dobrotu si klidně dám, jen se nepřežírám. Nestojí mi to za to. Život je moc krátky abych se nechala omezovat kily a za to mi to jídlo nestojí.
Tohle jsou slova pro ty kteří chtějí zhubnout, nechci se dotknout těch co jsou spokojeny i s kg navíc. Já nebyla, omezovalo mě to ve sportu i v oblečení, nemluvě o sebevědomí při pohledu do zrcadla.