Jak dítě přimět k úklidu hraček?

Nevím jak to vypadá s úklidem hraček u vás,ale já někdy cítím téměř zoufalství z toho,že dcera není schopná běžného úklidu hraček,ačkoli jí bude sedm let.Musím se rozepsat trochu víc podrobněji,abych vysvětlila situaci.Takže-jak to u nás vypadá.Dcera roztahá hračky po celé místnosti,takže vůbec není kam šlápnout.Přitom jí neustále zdůrazňuji,že když si s něčím přestane hrát,má to uklidit než si začne hrát s něčím jiným.Samozřejmě to neuklidí,tahá nové a nové hračky které jsou úplně všude,takže pak jí musím donutit uklízet.Někdy jí pomáhám,někdy to nechám na ní.Kdybych jí nechala uklidit tak,že řeknu ukliď to,vůbec by si s tím nevěděla rady,jak s čím naložit,čím začít nejdřív,co potom,co kam dát,co s tím dál,takže jí říkám co konkrétního má udělat zrovna pro tu chvíli,např:"posbírej všechny zvířata a dej je do tašky do které patří".Když je posbírá,tak řeknu třeba:"všechny oblečky na panenku které se tu válí dej do této tašky".Po splnění úkolu- "odnes ten zámek tamhle do toho kouta"nebo "pastelky si posbírej do červeného košíčku."Kdybych jí nadiktovala všechny čtyři věci najednou,zaručeně neudělá ani jednu,protože za půl minuty už by nevěděla co po ní chci.Ale abych se konečně dostala k největšímu problému.Úklid je pro dceru záležitost na hodiny,to nežertuji.Řeknu jí aby posbírala zvířata.Vezme si tašku,sedne k tomu,sebere dvě zvířata,pak sedí mezi hračkami a kouká,mluví,mluví mluví,zabývá se něčím jiným jen ne sbíráním zvířat.Takže jí znovu připomenu že má sebrat do tašky zvířátka,zase jich pár sebere a zase zevluje,nebo vezme do ruky něco jiného.Když zrovna nejsem u ní a nemohu jí co půl minuty připomínat co má dělat,mám záruku že když po půl hodině přijdu,sebrány budou tři zvířata,ostatní se budou válet na zemi a dcera bude sedět mezi tím a dělat všechno jen ne to co má.Když už se za velmi dlouhou dobu teda dostane k tomu že uklidí s velkými potížemi požadované,zadám jí úklid něčeho dalšího a opět to samé,ačkoli jí opakuji co má uklízet a kam to dát,po půl hodině se budu rozčilovat,že se to ještě stále válí na zemi a dcera sedí mezi tím.Uklízí oblečky na panenky,vezme do ruky jeden,žmoulá ho v ruce,sedí,kouká,pak ho odloží,druhý strčí do tašky,pak vezme do ruky něco úplně jiného,s tím si začne hrát,takže neuklízí,pak zase začne žmoulat v ruce nějaký obleček...Někdy mě to neuvěřitelně vytáčí a mám sto chutí si nad ní stoupnout s vařečkou v ruce,ačkoli ji nebiju,ale jen abych ji donutila k úklidu.Připadá mi totiž,že to dělá schválně,aby nemusela uklízet a uklidila jsem to za ni já.Já předpokládám,že téměř v sedmi letech by tímto způsobem měla být schopna si uklidit hračky,když jí dávám jasné a jednoznačné postupné instrukce.Někdy opravdu ještě ani po třech hodinách uklizeno nemá,mě chytá amok a přemýšlím kde soudruzi udělali chybu(tedy já).Dceru jsem začala vést k úklidu asi ve třech letech,že si po sobě musí hračky uklízet,bohužel se to za ty roky nenaučila.Nechci aby si zvykala,že to za ní budu do jejích dvaceti dělat já.Nevím jestli mám stát nad ní a vyloženě ji několikrát do minuty buzerovat aby uklízela,uklízela a uklízela.Nevím vůbec co by v takové situaci pomohlo,aby byla schopna vykonat jednoduchý úkol dříve než za půl hodiny.Jinak ještě k tomu dodám,že není zahlcená hračkama,má k nim spíše takové drobnosti které všude roztahá-např hájovnu od Playmobil,k ní má zvířata,posed,krmelec a prostě spoustu různých doplňků,statek Playmobil,dřevěný statek,zámek apod.a tím že je ke všemu spoustu doplňků,jje toho hodně a dcera si s tím vším hraje,ale že by měla hraček plný pokoj,tak to nemá,já jí nechávám jen to s čím si hraje hodně a ráda a ostatní věci vždy po čase vyřazuji a schovávám.