Re: Musí mít přátelé stejné názory?

hm, zajímavé téma přátelství je takový zvláštní fenomén. Mě třeba vždycky krásně dostane, když mi kamarádka napíše SMS jestli už je mi líp - třeba den poté co mě viděla a nevypadala jsem zrovna růžově prostě že se zajímá jak mi je, že mi přeje abych se měla dobře a soucítí se mnou když mi dobře není. Snažím se o totéž. Na každé ze svých kamarádek obdivuju něco jiného - jedna je úžasně trpělivá (já ne)a skvěle si hraje s dětmi - má fantazii, druhá je absolutní diplomat (já ne ) a nikdy snad neřekla horší slovo než "to je pech" (já si potřebuju ulevit jadrným slůvkem), třetí je zase perfektní organizátorka a umí přimět lidi aby něco společně podnikli (já ne)..... tj lišíme se ale nijak nám to nepřekáží. Nezávidíme si navzájem, každá máme ráda to své a někdy mírně nechápeme jak může ta druhá žít když to má jinak (např. manžel pořád na služebkách - ona sama s dětmi - jí to nevadí, já bych se zbláznila, další zas není vdaná a mají dítko - naprosto jim to nevadí, mě u nich taky ne ale sama bych v takové situaci byla nerada apod.)
S přáteli nemám problém si povídat - vždycky si máme co říct - někdy je to jak v tom vtipu o dvou kamarádkách, co spolu seděly 15 let v base a když je pustili, povídá Jířa Květě: "a přijď odpoledne na kafe, musíme si to dopovědět"