ale mě teda přišlo tancovat na svatbě jen na rádio takový "suchý", tak si můžu trsnout i v obýváku když na to přijde. A babičky a dědové - jsem hrozně ráda že jsem je tam měla, že mě mohly vidět jak se vdávám. A i když tancovaly jen symbolicky chvilinku, i to "prosedění na židli" pro ně mělo svůj význam - byly zapojené do rodinné akce, koukaly, pozorovaly, šuškaly si, ochutnávaly dobroty (i trošku toho co normálně nemůžou), a hlavně - hlavně pak měly na dlouho o čem vyprávět a bavit se. Já se za svoje babičky nestydím, mám je ráda, nedělala jsem mejdan roku ale svou svatbu tak jsem si je tam přála mít a když pozvání rády přijaly, potěšilo mě to - já se za svou rodinu nestydím. Bohužel rok na to děda zemřel, druhá babička taky. Tak už jich tolik nemám..... tím víc jsem ráda že tam mohli být se mnou.
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město
Vánoční trhy v KuksuTrutnov
Frozen 1&2Ústí nad Labem Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.