Karolko

U nás komunikace z mé strany určitě je, on toho až tolik neřekne. Ale je pravda, že bych bývala za něj dala ruku do ohně, tak jsem si jím byla jistá. Vím, bylo to naivní, ale žila jsem v tohle přesvědčení 12 let.
Když jsem ve chvíli největšího zoufalství řekla, že to nemá cenu, že mu zřejmě nevyhovuju, že si půjdeme každý svou cestou a rozvedeme se. To nechtěl, říkal, že by to nechtěl zahodit. Když jsem mu nedávno řekla, že jsem od něj neslyšela promiň, nebo stopu lítosti, tak po chvíli řekl, že to možná jen neumí říct. Taky jsem mu řekla, že kdyby aspoň sám od sebe občas přišel a pohladil mě. Řekl mi, že nevěděl jestli bych o to stála, odpověděla jsem, že bych byla ráda. Začal mi aspoň občas volat. (Nicméně si s ní píše dál, myslím, že mu to zvyšuje seběvědomí).
Musím končit.
Ď.