Re: Jak se mám chovat k dítěti z jeho prvního vztahu?

Když já si našla svého chlapa (nebo on mě?!), tak se akorát rozváděl (ne kvůli mně!!!) a měl 4 letého syna (a 16-ti letého). Po nějaké době jsem se k němu nastěhovla a jsme spolu pořád a je to v poho. To, že si našel v průběhu rozvodu mě, u soudu nevadilo, i když se to jeho budoucí ex snažila využít. Naopak, udělala se z toho výhoda, že mu v péči pomohu a tak... Chlapce máme teď 1x za 14 dní od pátku do pondělního večera (ale byl to opravdu boj. Ex ho nechtěla dávat vůbec, žárlila na mě - přitom odešla sama...), což je docela fajn. Na prázdniny ho máme 3 týdny, každý druhý jarňáky a první svátek vánoční. Loni (2009) jsme ho měli až do Silvestra (což byl po té době úplný zázrak - ex se už uklidňuje )
Co se týče výchovy, myslím, že nemáš právo na výchovu jako rodič. Ale nejvíc záleží na tom, jak si to ujasníš s partnerem a je hodně důležité, aby se tě zastal i před budoucí ex. Já to mám tak, že mohu klukovi říct, že se něco nedělá, že nemá takto mluvit, že se má jít najíst, umýt... apd. Kolikrát se s ním učím... téměř srovnatelné s normální výchovou. Má to však i své ale, protože u svého dítěte bych tu výchovu zvolila asi ještě trochu jinak, ale nejde to. Ta hlavní část je na jeho rodičích a nechci jim do toho nijak výrazně zasahovat, ale naopak je respektuju. Chlapovi kolikrát řeknu, že si mslím, že něco dělá špatně, ale jak se pak zařídí, je jeho věc. Většinou to vezme, ví, že mám syna moc moc ráda a že to neříkam jen tak. Jinak máme teď těžké období, kluk jde do puberty a to je někdy na . Kolikrát raději mávnu rukou a řeknu si, že se nemá smysl rozčilovat (nerozčiluju se )
Tak držím palce, ať to vyjde!!!