Mono, to mi jako chceš poradit, že jsem měla víc jíst?

Myslíš, že jsem držela dietu kvůli linii?
Takže: Hubená jsme byla odjakživa. Otěhotněla jsem neplánovaně v předposlednim ročníku na VŠ, v oboru, kterej se neotvírá každej rok, takže bylo třeba školu dodělat v termínu. Škola v Ostravě. Přítel dělal školu v Českých Budějovicích. Až na brigády oba bez příjmů. Bydliště (bez placení nájmu) Chrudim, na levnýcj kolejích se s dítětem bydlet nesmělo. Chodili jsme spolu 8 let, oba schopni dělat něco pro řešení situace, takže žádnej závažnej důvod pro potrat. Takže jsme si po porodu porovnali rozvrh tak, že já jsem jezdila dvakrát tejdně do OV (vlakem v jednu v noci tam, od sedmi do sedmi výuka a návrat v 11 v noci domů), přítel dvakrát tejdně (stopem) do ČB. Ve zbývající dny já se starala o dítě a psala diplomku, on se snažil sehnat práci, která by šla zkloubit se školou, což se nezdařilo, tak si zařídil živnosťák a než skončil první projekt (cca čtvrt roku) a dostal první peníze, tak jsme žili z rodičáku, kterej tehdy činil 2500Kč a z přídavků na mě, na něj a na syna. Odečti z toho vlak 2xtýdně Chrudim - Ostrava, plenky a hypoalergenní mlíko pro syna neb jsem silnej atopik (odstříkávat o přestávkách ve škole nestačilo, vracely se mi záněty, tak jsme to museli ukončit). Jedli jsme těstoviny za 7 Kč s čímkoli, co jsem vypěstovala na zahradě, nebo natrhala v lese - dodnes si pamatuju manželovu rybízovou omáčku

Nicméně tohle období bylo vpoho a zas tak moc jsem nezhubla. Ovšem v synových osmi měsících jsme otěhotněla podruhé (ano, jsem asi debil, nicméně musela jsem vysadit antikoncepci kvůli vedlejším účinkům jako zvracení a dodnes nechápu jak jsem otěhotněla, páč kvůli špatně se hojící poporodní jizvě ještě ani nedošlo k pořádnýmu styku). Nicméně druhý těhotenství tělo nezvládalo, že jsem vůbec těhotná jsem zjistila ve třetím měsíci kvůli krvácení a bolestem, se kterýma jsem jela na gyndu. V tý době už jsem s prominutím žrala jak prorvaná, a to i po porodu, ale nikde se to neprojevilo. Proto jsem taky kojícího závisláka v roce a půl odstavila násilím, aby se tělo mohlo starat jen o sebe.
Ale jinak jsme celkem normální, teď už děti chodí do školy a oba s manželem pracujeme, tak na sociálku to snad není
