Opětovné počůrávání a pokakávání u 32měsíčního chlapečka

Hezký den všem. Jsem tady na rodince nová a ráda bych poprosila zkušené maminky o radu. Mám dvojčata - páreček, za pár dnů jim bude 32 měsíců. Holčička je bez problémů. S chlapečkem (A) si už cca 2 měsíce nevím rady. Od 2 let je přes den bez plenky, chodí na nočník, ev. na WC, kde máme schůdky s adaptérem. Do nedávna bylo vše bez problémů, bez počůrávání a pokakávání, jen jsem vynášela plný nočník, nic nepřipomínala. Poslední cca 2 měsíce řešíme opětovné počůrávání, po pár dnech se přidalo i pokakávání. Chlapeček je z dvojčat ten citlivější, ale zároveň tvrdohlavější, mamánek, prochází obdobím vzdoru, objevují se typické záchvaty, že si něco umane a snaží se prosadit. Celkem tyto situace zvládáme, někdy více v klidu, někdy méně, ale jde to. Doma žádné problémy např. manželské neřešíme, žádných dalších změn v domácnosti, které by mohly malého nějak vykolejit, si nejsem vědoma. Průběh je následující - chlapeček prostě začne být neklidný, kroutí se, začne nervózně pobíhat po bytě, ale na nočník nechce. Když ho k němu odvedu nebo přinesu nočník k němu, nechce si na něj sednout. Když ho posadím násilím, nevyčůrá se, následuje scéna. Po obléknutí má za pár minut mokré pročůrané prádlo. Někdy jde na nočník sám, ale častěji mívá počůrané prádlo, i když předtím bylo zřejmé, že se mu chce, ale z nepochopitelných důvodů na nočník nešel. Ještě doplním, že to není jen nehoda např. při hraní nebo sledování pohádky, že by se zapomněl. je evidentní, že śi uvědomuje potřebu, ale nejde.
S kakáním je to problém téměř vždy, začne se kroutit, je neklidný, ale tvrdí mi, že nepotřebuje, drží se za zadeček (za tepláčky nebo punčošky), někdy se nechá umluvit, bereme s sebou autíčka, plyšáky, snažíme se jim ukazovat, jak je Jiříček šikovný, jak kaká do nočníku atd., prostě se ho snažím na ten nočník nějak dostat (ne násilím, to nemá smysl), ale stějně to více jak z 50% skončí ve slipech. Opět několikrát denně převlékáme, jako bychom byli opět na začátku v nácviku. Nekřičím na něj, dokola vysvětluju, hledám motivaci, ale dochází mi nápady i trpělivost. U pediatra jsem se zatím jen zmínila, ráda bych tomu dala čas, než to začneme řešit přes nějakého psychologa či neurologa. Funkčně si myslím, že je vše v pořádku. Infekci močových cest nemá, stolici na parazity má vyšetřenou, vše negativní.
Doplním, že přestup na nočník ve dvou letech probíhal v klidu, bez stresu, nechala jsem ho inspirovat dvojčetem holčičkou, která to zvládla o půl roku dříve a Jiříček se jen "vezl". Když jsem mu navrhla, že vrátíme pleny, než mu to půjde, to odmítl.
Prosím, máte někdo podobnou zkušenost, nebo aspoň nápad, jak to řešit? Ještě jsem zapomněla - při kakání na nočník je i na nočníku neklidný, musím ho držet za ruku, aby se v klidu vykakal. A vyžaduje to i od manžela, není to jen, když jsem s ním já.
Děkuji za jakýkoliv nápad nebo radu a omlouvám se za dlouhý příspěvek. Míša.