Re: Svádění viny na imaginární postavu

Ahoj,

taky myslím, že je to normální. Sestřenice to měla s klukem také a my už také začínáme. Oní měli nějakého, myslímm, že to byl Fanda, takový jméno ani v široké rodině nikdo neměl a ten ho i mlátil v lese a v noci ho strašil. Někdy byl Fanda hodnej a někdy zlej až nám to bralo dech, kde to ten kluk bere. A my ted´ máme Krtka. Oslovení vlastním jménem neexsistuje, podle nálady je "Maminko žikej Ktku malej", Maminko žikej Ktku velkej", jak se mu to hodí. Imaginární kulička nám věčně padá na hlavu, když deme do obchodu, vždy jim dovezeme nějaký imaginární náklad na imaginární tatře a holky v našem vesnickém obchodě už se těší,co že to vezeme a už si dávaj i objednávky a mají pro nás i penízky za zboží. Pracujeme s fantazíí. Četla jsem v maminkovských magazínech, že je to pro takové děti normální a přirozené. Zkusím to někde najít ty články a poslat ti to, jestli chceš.