Re: Jste pomstychtivé?

tak tady na Rodině si nevzpomínám,že bych ve špatném na někoho něco kdy vytáhla a psala mu nebo něm-ty jsi napsala(a) to a to,a tamto,a udělala ono,a to bylo tehdy jak....nevím,nevzpomínám si na takovou situaci....i když možná něco přeje jen...když jsem tady kdysi dávno psala o tom že jsem coby těhule odešla od chlapa který se choval hnusně k mé dceři a ke mě,že ji psychicky týral,tak se tady našly chytračky které věděly že to tak zaručeně nemohlo být,a byly strašně znalé situace,aniž by znali mě nebo jeho.Tehdy jsme se docela v diskusi pohádaly a vyměnili si nějaká ostrá slova,a já jsem pak později v některých diskusích psala něco v tom smyslu,že některé pisatelky na Rodině jsou jasnovidky které všechno vědí,všechno znají a žijí na stovky či desítky km životy druhých,když všechno vědí tak dobře.Ale bylo to spíše takové všeobecné,nevzpomínám že bych někoho jmenovala.Ale nebyla to vyloženě pomsta,spíše konstatování faktu že se někdo sere do věci o které neví zhola nic a je nejchytřejší.Jinak pokud jde skutečně o pomstychtivost,tak ano,přiznávám že jsem byla dříve velice pomstychtivá a pokud se ke mě někdo z nějakého důvodu zachoval hnusně,už jsem kula pikle a pracovala na tom jak se mu pomstít,někdy jsem to též zrealizovala,byla jsem plná zášti,dokázala nenávidět.V tomto směru jsem se úplně změnila po rozchodu s otcem mého syna,ano,s tím který nás psychicky týral.Strašně moc věcí mi došlo,moc věcí jsem začala vidět jinak,přemýšlet o nich a dospěla jsem k závěrům které mě samotnou překvapily,a dnes mohu s jistotou a čistým svědomím říci-ne,nejsem pomstychtivá,necítím nenávist a zášť,protože bych byla jediná kdo by tím trpěl.