Re: Jak dál?

Karolko,přesně tak také ztrácím to načem mi záleží.

Holky,já ho neprosím aby zůstal.Jen mu to chci říct.

Monty,říct v klidu bez hysterie i když slzy asi potečou.

Vím že můžu psát tady a deníku,i zavolat kamarádce,ale ty slova patří jemu.

Nechce je slyšet,ptž ví že říkám pravdu a nic nepřibarvuju.Nenadávám mu a ni tý vampici.Ne vyčítám.říkám fakta a on nemůže argumentovat.Ptž udělat to za co on odsuzoval,on zradil mě,dceru a i morální hodoty v sobě.

Dnes měl přijet za malou,napsal,že se omlouvá že je nastydlý,ale v práci je s vampicí páč má šichtu.Zase se vyhýbá mluvení,i když řekl že mu to můžu říct.mrně se těšila.mě zklamat už nemůže ale jí pořád ano.Říká že jí to vynahradí,ale nechápe že táta na ,,celý úvazek´´ nejde nahradit.že pro ní bude táta ,ale jen co občas na chvíli zajde.Ona pořád ráno chodí se kouknout zda je v obýváku.