Re: Jak se nabíjíte, když pořád nejsou peníze a už na to prostě nemáte sílu?

Susann, docela tvé pocity chápu. Před třemi lety jsme koupili malý domek na vesnici, byla jsem šťastná, že je náš, že si tam můžeme dělat co chceme, nic nás nelimituje. Časem nadšení opadlo a dostavil se splín z prostředí v jakém žijem - nejen že nebyly peníze na nový nábyte, ale ani nemělo smysl cokoli měnit (malovat, přestavovat), protože se pořád stavělo a bylo jasné, že postupně všechny místnosti projdou zásadní rekonstrukcí, která se ale kvůli penězům neskutečně vleče.
Nejhůř jsem to snášela loni touhle dobou - byli jsme namačkaní jen ve 12m pokoji, část zdí omlácená na cihly, bez normálních podlah, kam se člověk podíval, visely ze zdí prodlužovačky. Uklidit ani pořádně nešlo a celkový dojem batikované záclony prostě nevytrhly. První co člověk po ránu viděl, byly rezavá kamna a omlácené kachlíky a tak dále. Teď už je to o dost lepší, ale věřím, že neutěšené prostředí deprimuje.
Nevím, jestli to tak bude fungovat i na tebe, ale mě pomohlo si udělat hezký jeden malý koutek. Do jednoho koutku dát kytku, obrázek a židli, kam si můžu sednout a chvíli se potěšit. Kdokoli tam odložil kbelík s maltou nebo hromadu dlaždic se se zlou potázal Projdi taky byt, jako by cizíma očima a řekni si, co tě nejvíc dusí - pak věci vyházej, přemaluj... Někdy jsou to blbosti, mě se ulevilo, když jsem ze skříně vyhodila suché kytky na okrasu, děsně zmenšovaly prostor. No a tak dál...
Drřím palce, ať je s jarem líp.