Opravdu se ze mě stává "nerudná bába"?

Ahoj.
Neviděli jsme se s miláčkem 6 týdnů.Vůbec jsem nepřemýšlela o jiném - svém- programu a těšila jsem se na naše společně strávené chvíle.Miláček je pravda společenský, nicméně ten společenský život si odbývá téměř denně.Proto mě ( ne poprvé) překvapil, když jsem si vyslechla, že nechápe, jak může někdo jen dřepět doma, že se ze mě stává nerudná bába, poté co jsem odmítla jít do restaurace (patří mu) mezi především jeho známé a čekala jsem, že budeme spolu.Prostě si to vzájemně užívat.Sex, povídání, doteky, radost z toho, že jsme teď a tady jen my dva.Podotýkám, že to je něco jako zázrak, při skutečnosti, že on se stará o své dvě děti a já zase o své dvě a nebydlíme spolu...No nakonec to dopadlo, že se konal sex, aby nebyl otrávený, tak ta hospoda, ze které mě teda pak polomrtvou únavou(týden od 6 do 21 hod v práci, přičemž se můj milý diví, že padám únavou na ústa)doprovodil domů, ale sám se tam vrátil...Povídání,doteky,radost.....nekonalo se.Jsem divná, že cítím něco shnilého v našem 6 let trvajícím vztahu?