Re: Vzali byste na zahraniční dovolenou kamarádku své patnáctileté dcery?

Jako puboška jsem po tom vždy toužila. Neb se ségrou o 4 roky mladší jsem sice měla fajn vztah, ale přeci jen s kámoškou si probírat to co nás zajímá, to musí být úžasný. Jako rodička ale vidím i to, co jsi jmenovala.

...tak že neporadím. Asi by hodně záleželo na tom, jaký má kamarádka vztah k napr. mladšímu sourozenci, aby ho taky někdy zapojili do zábavy, taky by mi asi záleželo na tom, jak se chová k nám a ve své rodině, jací jsou rodiče. No, je to dost těžké. Asi bych přemýšlela, jeslti bych pustila takhle svojí dceru např. s její rodinou. Na druhou stranu se muže tvoje dítko kamarádit s někým z rodiny sociálně slabší nebo nějaké nestabilní a tomu by to mohlo třeba pomoci a nebo taky né.

Jak tak píšu, vzpoměla jsem si, že jednou vzala mamka na hory stejně starou holku své kamarádky, v domění, že i my bychom mohly být kamarádky a oni měli v rodině problémy. Myslím, že ty hory se dvěma úplnýma (mám teda nevlastního otce, ale prefektně vycházíme) rodinama, kde bylo fajn, žádný histerie, žádný vydírání a boje atd. jí jen dorazily. Pár dní po návratu utekla poprvé z domova, byla na léčení kuli drogám. Kamarádili jsme se, ale se ségrou a nebo sestřenkama jsem si prosté měla třebas stále více co říci, měli jsme stejnej humor, byla legrace. Bylo to divný. Dneska když se potkáme ve méstě, ledva mě pozdraví. Byla jsem pro ní rozmazlenej fracek vysející na mamince. Tak se mi párkrát vysmála s tou svojí partičkou, jestě co by pubošce. Ale nikdy jsem jí to neměla za zlé... .