Re: Nemáte strach, že vám kamarádka svede manžela?

Joo, jednou jsem se bála, spala u nás kamarádka/spolužačka. Měli jsme 1+kk, takže z ložnice koukali do obýváku a ona si na spinkání (spala na gauči) přinesla tílečko a kraťásky. Hned jsem zhasla, aby měla soukromí, když je tak málo oblečená. Manžel si všiml, ale snad to ani nebral tak vážně jako já, normálně jsme pak kecali, každý ve svém pelechu a nevím o tom, že by se někdy více potkali a jestli ano? Nevím. Já zrovna prožívala své první těhotenské nevolnosti, nechuť na sex, hormonální rozbouření a do toho virózu (o těhu jsem nevěděla, jen mi bylo furt blbě a nálada tedy pod psa), tak jsem jí tedy potom v soukromí poučila, že až k nám někdy ještě půjde spát, buď bude spát v normálním pyžámku nebo jí dám svoje nejhorší tepláky a mikinu. Tvářila se hrozně hloupoučce, jako že neví, o co jde, ale byla to jen póza. Nemyslím, že to zkoušela na něj, spíš je prostě taková, že se snaží upozornit na sebe a zvednout si tak sebevědomí. Tenkrát procházela těžkým obdobím, tak jsem to i chápala.
Jinak kamarádek moc nemám, manžel víc než já, ale vídáme se málo co máme děti, ale přijde mi fajn sdílet ty podobné strasti rodičovství s někým, s kým mám společné více než jen ty "blbé děti". Mám jednu zatím bezdětnou, co nám občas jezdí hlídat, když jdeme někam s manžou a občas zajde jen tak. Ohrožená se necítím. Přítele má a i když neměla, tak co? Na nevěru jsou přeci potřeba dva ne, takže s tím nic neudělám, když on dopustí a nepošle jí do patřičných mezí. A ona je tak báječná teta, že kdyby už měl někdy někdo dělat mýmu dítěti druhou mámu, tak ať je to radši ona, než nějaká co o ní nic nevím.