Re: záchvaty vzteku a velký vzdor

No diky, diky. Vycerpana, to je asi to spravny slovo. Nemenila bych za nic na svete, ale... Zrovna dnes jsem zavolala detske psycholozce a dohodla si schuzku. Poprve mam prijit sama a pak se uvidi. Manzel je taky vyslovene rodinny typ, ale byl vychovavan jen matkou, a to velice prisnou, a porad zastava teorii, ze vojensky rezim neni dobry, ovsem na toho naseho vzteklouna nic jinyho nezabira uz vubec. Chyba je asi i v tom, ze nemame stejnou miru vychovy. Ja neco povazuju na nepripustny a on v tom nevidi problem. Porad dokola. No uvidime, co reknou chytrejsi Taky jsme prijeli ze zahranici po x letech, synkovi trvalo dlouho, nez vubec pochopil co se deje a nez se trochu zadaptoval, navic nebydlime ve svem, ale do jara prechodne prave u prababi, te bude 87let, takze nas ma uz myslim dost, coz na druhou stranu docela chapu. Snad i to, ze budeme pak sami, pomuze. Muzete se nekdo podelit o zkusenost, jak moc vam pomohla v takovemto pripade navsteva psychologa? Pekny den.