Pěkný den,
přítel má z předchozího manželství jednoho syna(4r) a jeho exmanželka mu jaksi nechce moc umožňovat,aby se se synem vídal.
Do jejich věcí mi nic není, a dosud jsem to nechala jít mimo mě, ale teď jsem již docela rozladěná kvůli partnerovi, který je ztrápený


Uvedu pár příkladů a chtěla bych znát názor,jestli je to standartní chování EXmanželky anebo se s tím dá něco udělat:
Exmanželka odjede s novým partnerem a svými dětmi na hory. Přítel jí jednou volal kvůli jeho synovi, aby se přeptal, jak se na horách má a případně mu ho dala na chvíli k telefonu. Ona mu na to řekla, ať nevotravuje a samozřejmě syna vůbec neslyšel. Mně její přístup je lhostejný, ale nemůžu se dívat na partnera, jak je z toho smutný


Ze soudního rozhodnutí vyplývá, že jeho styk s dítětem je určen na základě jejich dohody - tedy tak jak se sami o tom dohodnout kdy, kde, jak dlouho apod. Nic není pevně stanoveno.
Ale i tak, když chce přítel malého vidět, tak mu řekne, že nemají čas, že někam jedou , případně jinou výmluvu a takhle to odkládá třeba třikrát, než se může za malým dojít podívat. (bohužel, jelikož jsou velmi krátce po rozvodu, ještě s přítelem nesdílíme společnou domácnost, i když už se společné bydlení zařizuje, mezitím přespává u kamaráda, kde má pro sebe celou jeho pracovnu,a v horním patře koupelnu, wc...prostě podmínky víc než výborné...myslíte, že by bylo možné si dítě půjčovat tam? Nebo by mu to soud na případný pokus o návrh, zamítl?
Ale nevadí mu ani to že si ho nemůže brát, že ho pouze na chvíli vidí u ní doma, ale i tak, je mi to moc líto, nevím jak bych mohla přítelovi pomoct, aby své dítě mohl vídat tak jak by chtěl.
Poradila jsem mu pouze to, aby si podal návrh na pevné stanovení styku s dítětem, ale na to mi řekl, že se obává, že mu soud napíše jednou za 14dní jedno odpoledne a tím to hasne, a toho se on bojí. Má malého velmi rád a dokonce s ním dřepěl místo ní na rodičovské dovolené, ona chodila do práce...ale bohužel barák je její, on nemá nic a tak dítě pochopitelně nemůže být s ním pořád, ale kdyby měl šanci aspoň dvakrát týdně.
Myslíte si, že návrhem by si to jenom ještě víc zavařil? Že soud rozhoduje na takové návrhy tak, že mu přiklepnou jedno odpoledne jednou za dva týdny?
Nebo si má ten návrh podat a čekat, co bude?
Děkuji moc za vaše názory, jsme z toho oba opravdu již zoufalý

