Re: Nenechali jsme své dítě očkovat a teď litujeme

Ne, myslím tím opak - pokud je dítě v péči odborného lékaře, musí o tom rodič informovat ty ostatní lékaře, zejména o lécích, které užívá, event. co nesmí.

Co se týče kontroly, v ČR mě berte s rezervou, mám spíš dobré zkušenosti, teda naštěstí, ale mám peprnou zkušenost z dovolené na Ibize, která dost ilustruje, co myslím a vím, že se to občas děje i tady, i když ne v takovém rozsahu:
Dceři se výrazně zhoršil atopický ekzem, rozškrábala si ho do krve. Nikdy předtím nebylo nutné léčit jinak než promazávat, tohle už ale chtělo doktora. Přišel místní z mezinárodním titulem, což znamenalo, že uměl anglicky... Neptal se, jestli je alergická na něco, prostě nic, nasadil antibiotika. Vysvětlil, že si tam zanesla infekci. OK. Ještě v recepci mě napadlo, že to ale nezabrání dalšímu škrábání se tehdy 3leté dcery. Tak jsem ho požádala o něco, aby se neškrábala. Dal mi Aerius sirup, tehdy jsem ho neznala. Vyzvedla jsem oboje léky, ale nedalo mi to a zavolala jsem do Čech. Na potvoru naše dětská byla pryč. Její zástup mi vysvětlil, že se opravdu nedá vyloučit, tuším, stafylokoková infekce, že to na dálku prostě neřekne. Dohodly jsme se, že zkusím nejdřív Aerius. Stačil 1 den...
Roli hrála zkušenost, instinkt... Věděla jsem, že doktor prostě bez celkové anamnézy nemůže jen tak nasadit neznámému děcku, navíc s atopickým ekzémemu, tzn. potenciálnímu alergikovi na cokoliv, ATB, odtud prvotní nedůvěra...

Zkrátka líná huba, holé neštěstí