Re: Co si počít s tchýní?

Ivco, nejsou náhodou naše tchýně jednovaječný dvojčata. S druhým dítětem to bylo skoro stejný jen toho staršího utla,když se jí chlubil, že bude mít bratříčka (sestřičku nechtěl), že o tom nechce ani slyšet. Dárky - neřeším, byla doba, kdy já pro ni neexistovala vůbec a staršího syna (mladší ještě nebyl na světě) "zasklila" když šel se mnou. On potom plakal, proč ho babička nemá ráda. U druhého syna jsem půl roku chodila o berli. Znáš to, živý dítě na procházce s odrážedlem a ty o berli ho hlídej. No, nepomohla ani jednou. Pro ni existuje jen její druhý syn. Tchýni dárky kupujeme praktické a které "máme na očích". Když jsme jí totiž dali peníze (šetřila si na určité věci) tak přiše švagr a ona mu je odevzdala. Oni jsou totiž chudáci, ale že švagrová nepracuje a nikdy nebude, protože ona je ta správná křesťanka (tak se nazývala, když čekala třetí dítě) tudíž ona se přece stará jen o děti do práce chodit nebude. Tudíž rozpočet vyrovnává tchýně (taky velká křesťanka) ze svého důchodu. Je toho hrozně moc a někdy to bolí, zvlášť když se to týká kluků. Ona pořád tvrdí, jak ten náš starší je stejně její první a jak ho má nejrači, ale nesmí se to nikde říkat, protože by byla špatná křesťanka, kdyby to lidi věděli.