Re: příšerná tchýně

Ivco, to o mé mamce jsem Ti napsala proto, jelikož si myslím, že u mé matky se taky jedná o počínající stařeckou demenci. Podotýkám, že asi do jejích 65 let jsme měly spolu vztahy výborné a to i v pubertě a i v jiných "rizikových" obdobích. Moje matka má vysokoškolské vzdělání a jednu dobu i učila na střední škole. Vždycky byla empatická a měla pochopení pro ostatní lidi. Bohužel psychicky onemocněla, ale dalo se to celkem dobře zvládat léky, nikdo by to na ní nepoznal - cizí.
V těch 65 prodělala gynekologickou operaci a od té doby je psychicky velmi labilní. Nejdřív jsem si myslela, že se její duševní stav tak zhoršil po prodělané narkóze, ale spíš to bylo tím stresem okolo operace a od té doby je to pomalu horší. K psychiatrovi chodí jednou za 2 měsíce a bere nějaké léky, zlepšení ale nepozoruji. Mluvit se s ní o tom nedá, je okamžitě agresivní - prý z ní děláme blázna a jen čekáme na to, abychom ji "uklidili" někam do ústavu - což není pravda. Takže jak jsem psala níže, čím dál tím víc ji baví : sbírat klepy po sousedkách, starat se o cizí lidi - co ten nebo onen, rejpat do mě, vylívat si zlost na tátovi. Má i "samonasírací" nálady, kdy začně třeba zničeho-nic nadávat na "mladé" a i když na to nikdo nereaguje (přít se s ní, nemá cenu - na to jsme už přišli), tak takto "nasírá" aspoň sama sebe. Taky se jí samozřejmě nelíbí přítelkyně jejího vnuka (mého syna), je to prý holka z blbé rodiny atd...Na příbuzné vytahuje a chce řešit křivdy a záležitosti 20 let staré, rozebírá lidi, kteří jsou desítky let po smrti...Já to z toho důvodu dělám tak, že návštěvy u rodičů (kvůli tátovi hlavně) vykonávám pravidelně, ale zkracuju na nejmenší možnou míru a když začne máti "blbě kecat" tak to utnu a odcházím. Ale musela jsem se to tak nějak v průběhu času naučit a smířit se.
Co se týče alkoholu u Tvé tchýně: velice přispívá k demenci - degeneraci mozku a to nevratné (obzlášť jestli popíjela celý život), nedá se to zlepšit žádnou léčbou. Tchýně by měla především přestat pít, což ale asi nehrozí, že. Je mi jasné, že Tvůj manžel ji stále bere jako svoji maminku a je pro něho těžké přistoupit na to, že se mění....zkus do toho nezasahovat, bude to možná muset pochopit sám. Tvoje děti (píšeš, že dceři je to jasné) také asi nejsou hloupé a poznají, že babička už "blbne", o ty bych ani strach neměla.