Re: Bydlení s rodiči

Pokud to můžete zařídit,nebydlete s rodiči! My sice máme svůj byt, vzdálený od mé matky 200 km, od manželových rodičů 150 km. Návštěvy nám úplně stačí, i když oboustranně vztahy jsou v pořádku. Nyní moje 75 letá matka od podzimu žije s námi v bytě. Náš 8 letý syn přišel o svůj pokoj, spí teď s námi v ložnici. O tom jsem nechtěla mluvit. I když matka celý život je milionová, nyní jí vadí úplně všechno. Dám synovi na snídani čaj, slyším, dej mu mléko. Obleče si bundu s kapucí, ne ať si vezme raději čepici. apod. Syna nutí sedět s ní u TV nebo mu pořád chce číst časopisy, ryze ženské. Prý slyšela v TV, že se má dětem denně 20 min číst. Nechápe už, že číst a číst je rozdíl. Jsou věčně v jednom sváru. To, že nemáme soukromí s manželem ani nemluvím. Matka má pocit, že bez její přítomnosti, by život a svět zašel. Má pocit, že nás pořád musí bavit a radit ve všem. Nejraději se slovy. "proč si nechcete nechat poradit ?" Také, jak tady jedna paní píše,věčné otázky, proč jdete na výlet,když je zima. Kdo ti telefonuje, co chce, jak toho člověka znáš. Proč jdete na návštěvu. Už nemluvím o tom, že neumyté nádobí uklidí mezi čisté. Stříhá si nehty nad jídlem a pod. Prostě nastupuje u ní stařecká demence.
Naše rodina totálně kolabuje.