Holky, tak si jdu k vám postěžovat. Ani nepotřebuju radu, jen si chci vylít srdíčko.
Bydlíme v centru Prahy, kousek od Hlavního nádraží. Máme rodinu a kamarády na severní Moravě a vzhledem k poloze našeho bytu nabízíme lidem přenocování. Občas nám kamarádi dohodí na noc člověka, kterého neznáme, ale zárukou je, že ho znají oni.
Dneska k nám takhle dojela paní, nikdy jsem ji neviděla, potřebovala jít večer na jednu křesťanskou akci a pak přespat a ráno vyrazit zpátky domů.
Celou dobu, co tu byla, mi jen přednášela, jak žijeme blbě, že jsme v Praze, že máme byt plný věcí, že jíme maso, bílý cukr, mlela a mlela, nakonec jsem ji požádala, ať si nechá svoje rady, že se jí nikdo na nic neptal a ona, že mi to všechno říká proto, že mi chce pomoct. Tak jsem na ní zvýšila hlas, ať už toho fakt nechá. Šla jsem uklidnit syna, kterého to vyplašilo, že jsem hlučná a ona si mezitím sebrala tašku a práskla do bot.
Teď se toulá někde po Praze nebo já nevím, telefon mi nebere, poslala mi sms, jak mi prý Bůh skrze ní nabídl pomoc a já jsem jí odmítla, bla, bla a je pryč.
Dělám si o ní starosti, nikoho tu nezná, nevyzná se tady, ale na druhou stranu mně tyhle manipulující osoby, které všechno ví a všechno znají fakt štvou. Je to opravdu úplně cizí člověk, který o nás neví vůbec nic.
Nejraději bych ji pustila z mysli, ale nejde mi to.
Co mi k tomu napíšete?
