Ale někteří učitelé jsou opravdu divní.
Pamatuju si na učitelku na SŠ, která nám dávala plusy za to, když jsme objevili na tabuli chybu, protože si dobře spočítala, že jinak bysme si na ní mohli stěžovat. Za pět plusů byla jednička. Takhle nám zalepila pusu a spolužáci ještě byli spokojení, že se dá tak snadno "vydělat" jednička. Anglicky ovšem neuměl nikdo nic.
Jednou jiná učitelka řekla starý informace, shodou okolností jsem si ten den pak odpoledne přečetla, jak to je. Tak jsem jí ještě ten den poslala mailem aktuální info a to opravdu hezky slušně, rozhodně ne stylem "jste blbá a je to takhle".
Další hodinu mě postavila před třídu s tím, že když se v tom tak moc šťourám, jistě ráda podám aktuální info svým spolužákům sama.
Další učitel na ZŠ nás v hudebce nenaučil nic, jenom nám každou hodinu pouštěl na MC Jarka Nohavicu a museli jsme povinně zpívat s kazeťákem. Když jsem si jednou postěžovala, že tenhle styl výuky je fakt divnej, další hodinu nám bez hlášení napařil diktát z not (který s náma nikdy nebral) a všichni na mě byli naštvaný.
Jiná učitelka nám v rodinný výchově vyprávěla zážitky ze svýho dětství, kdežto podle osnovy s náma měla brát sexuální život.
Moje máma učitele vždycky nesnášela a já dodneška mám respekt jen k takovým učitelům, kteří si to zaslouží.
Odmalička jsem byla od rodičů srozuměná s tím, že učitel není Bůh ani Polobůh, takže jsem nikdy neměla problém s učitelem diskutovat a stát si za svým názorem. Ty, kterým se takováhle "odvaha" ale nelíbila, měli logicky problém se mnou

.