Re: Znáte někoho, kdo rodil na poli?

Já mám informace od mých babiček a ty jsou takové, co jsem psala.
Babička selka dělala to, co bylo běžné normálně - jen třeba nenosila vodu apod. Dřevo neštípala nikdy, max. třísky na podpal. Druhý den po porodu uvařila polévku - jak pro sebe, tak na pole pro pomocníky.
Neobskakoval ji nikdo - neměl kdo, byli sami. Možná by nějaká sousedka přišla, kdyby porod byl komplikovaný a ona to potřebovala - to netuším, tak dalece jsem se neptala, ale ona nepotřebovala. Nějaké rady od porodní báby jistě dostala - jak ohledně jídla, péče o dítě i o sebe samu. To nepochybuji.
Druhá babička - pekařka. Něco podobného. Její maminka ji zastoupit v pekárně nemohla, neuměla to. Děda prý i sám rozvážel chleba po okolí. Ale pak si museli najmout nějakého pomocníka, který pomáhal babičce zadělávat a pak rozvážel chléb. Zadělávat těsto babička ke konci těhotenství a pak po porodu sama nemohla, bylo to příliš těžké. Proto měla obě děti rychle za sebou, nemohli si pomocníka dovolit. Ale prostě musela vstát a jít - nešlo to jinak. Stejně jako děda sedlák, ani děda pekař by to sami nezvládli.
Vím třeba od kamarádky z Bulharska, že tam se to praktikuje dodnes - po porodu celých 6 neděl rodička leží a odpočívá a starají se o ni ženy z okolí - matka, tchýně, tety, babičky - prostě se u ní střídají.
Ona docela nechápala, jak to, že tady to není.
Netuším, prostě asi to ani dřív nebylo běžné všude.