řešila jsem to stejné

ahoj, asi před rokem a něco jsem řešila to stejné, syn v té době 6 chodil do první třídy, dcera čertsvě dva roky, zaměstnavatel chtěl abych se už vrátila do práce, alespoň taky na 4-6 hodin denně.

Školka místo samozřejmě nebylo, takže bych taky musela řešit hlídací babičkou a dědečkem, což by bylo dost komplikované - mamča chodí do práce na dvě směny, takže by jeden týden hlídala ona a druhý taťka (je v ID), bylo by to hodně náročné a tak..
ale jak tu holky psaly, byla jsem rozhodnutá to vzít, a vyjít šéfovi vstříc i přesto, že peníze akutně jsme nepotřebovali a bylo by to pro nás dost složité a komplikované.. ale dočasné, takže by se to vydržet a přežít za pomoci zúčstněných dalo.

Než se ale šéf rozhoupal a nově mi vybavil pracovní místo, tak jsem zjistila, že jsem neplánovaně těhu. Dohodli jsme se na neschopence a on zase pak chtělv půlce ledna letos, abych nastoupila..do porodu, protože byli v krizi - zaměstnankyně odešla a začlo se to na ně valit...

A zase jsem mu na to kývla, protože jsem ráda, že mě nevyhodil (vím že nemůže, že mám trvalý poměr a tak), ale slíbila jsem, že do práce půjde a říkala, že třetí mimi neplánuji a ikdyž to byla pravda, tak mám pocit, že jsem je nechala na holičkách.. a on i tak mě chce za další tři roky zpět a chovají se ke mně velice hezky a v dnešní době mít práci, která tě baví a je dobře zaplacená je k nezaplacení.

Takže rozhodně bych neváhala.. a pokud na babičku je aspoň trochu spoleh, šla bych do toho.

Ono ikdyž ty peníze nepotřebuješ akutně, tak nějaké využití se pro ně najde dycky. :)