Re: Samotné dítě na hřišti

Asi hrozně moc záleží na tom, kde člověk bydlí. Jsou v našem městě lokality, kde bych děti samotné viděla jen nerada, na hřištích se válí použité stříkačky a střepy apod., ale my bydlíme na poměrně klidném místě, kde je samotné pouštím (věk 7 a 8,5 let a samozřejmě mají telefon). Ale je fakt, že hodně lidí nepouští děti ani tady. Nevím, ale zdá se mi, že lidé se dneska přehnaně bojí. Nebo jsem možná já tak benevolentní, těžko říct, ale mám dojem, že šesti-, sedmileté dítě už nepotřebuje ani nechce mít rodiče stále za zády, chce si také ten svět trošku osahat samo. Samozřejmě se obávám, samozřejmě děti poučuji, jak se chovat a jak naopak nechovat, ale kdyby člověk stále myslel na všechno, co se eventuelně může stát, to by asi musel prožít život někde v kleci. Schovávat děti pro jistotu doma u počítačů nevidím jako ideální. Já sama jsem se v tom věku okolo šesti let pohybovala naprosto běžně sama po sídlišti a stejně tak i moji spolužáci. Dá se namítnout, že byla jiná, méně nebezpečná doba, ale tak docela tomu nevěřím. Ono bylo také méně informací a například o pedofilech nebo o exhibicionistech mne nikdy nikdo nepoučoval a s obojím jsem se zrovna setkala. Byla jsem z toho pořádně vykulená a rodiče mi nedokázali nic moc kloudného vysvětlit.