Re: Je tu někdo, kdo se rozešel a po letech zase sešel s rodiči?

já jsem se rozešla v dost zlým s tátou (naši jsou rozvedení a nestýkají se..) v životě mi dost ublížil, ale to co prováděl ke konci už bylo neúnosné...
neviděli jsem se počítám možná čtyři roky, nesměl mi jít ani na svatbu...
no než se narodil syn, tak jsme se párkrát potkali u praprarodičů, ale vždycky u toho byl někdo třetí... pak jsme se začali postupně vídat i jen spolu, ale vždycky na neutrální půdě - v restauraci na kafe, v cukrárně nebo pak s prckem jen tak na procházce...
jsem ráda, že se spolu zase bavíme, ale není to takový ten srdečný vztah jaký by měl být (vidíme se možná 6-7x do roka)...
už mu nevěřím, ublížil hodně, bojím se aby neublížil synovi (psychicky, že by bil, to ne), ale říkám si, že tátu mám jen jednoho a jako děda se on snaží chovat jak nejlíp umí, což oceňuju...

takže za mě - ano zkusit to, život je plný křivd, bolesti a nedorozumnění, rodiče si nevybíráme a máme jenom jedny, ale zkusila bych to nejprve na neutrální půdě... třeba je pozvat do restaurace nebo cukrárny... musíte si na sebe znovu zvyknout a přijmout nové skutečnosti, sama uvidíš zda pozvání přijmou (což by byla sama o sobě známka, že je to třeba taky mrzí a chtějí to urovnat) a taky tím zamezíte průchodu třeba nechtěných emocí a hádek, které by mohly vyplynout ze situace, která tomu všemu předcházela... přece jen v cizím prostředí si člověk nedovolí tolik jako doma...
držím palce a hodně štěstí