Nechce se mi za kulturou

Ahoj, chci se s vámi podělit o své pocity. Manžel mi k narozeninám sehnal volňásky do divadla Járy Cimrmana na Záskok. Je to zítra večer a čím víc o tom přemýšlím, tím míň se mi tam chce. Cimrmany miluju, ale zrovna Záskok jsem už kdysi viděla. Navíc můj manžel je zrovna nemusí, což mi přijde, že prostě není ono, když není nadšenec. Navíc máme dva malé kluky, staršímu jsou 3 roky, ale je to mimino na plínkách, sám se ani nevysvleče, mladší má 17 měsíců. Bude je hlídat moje mamka, která sice ochotně přijde, ale jinak se moc nechce zapojovat do krmení, přebalování a tak, tak z toho mám trochu obavu jak to zvládnu, nakrmit je, přebalit, obléct do pyžamek, navíc v době, kdy na to nejsou zvyklí. Představení začíná v 19 hodin. Taky není moc jistota, že manžel přijde dřív než v šest, a i v těch 18h jen doufám, takže na to budu na všechno sama. Mámu jsem objednala na šestou, ale nevím, jestli to všechno dokážeme stihnout i s cestou tam. Nevím, jak to budou zvládat kluci, dneska ráno jsem šla na finančák, hlídala je máma, na kterou jsou zvyklí, chodí k nám tak 1x týdně přes den, a stejně malej kňučel celou tu hodinu, co jsem byla pryč. Večer jsme je zatím samotné s mámou nenechali. Uspávání neřeším, pravděpodobně budou vzhůru dokud nepřijdeme. Mnohem raději bych šla někam na večeři, kam by se dalo dojít kdykoliv a kdykoliv by se dalo utéct a vrátit se domů, kdyby to neklaplo. Znáte někdo tyhle pocity? A jak ta akce pak vypadala, dopadla? Není to intuice a nemám se ještě pokusit ty lístky někde udat? Dodávám, že jsem obecně dost plašan. Děkuju za reakce. J.