k cyklosedačkám,tak je to tak,jak říkají holky. Někde v Sama doma nebo kde "odborník" říkal, že ta přední je spíše na popojíždění na kratší úseky z důvodu (když pominu bezpečnost,to je lepší ta zadní, je to blbé přirovnání, ale když jsem občas neuváženě vezla nákup na řidítkách, tak to bylo dost o hubu,není to stejně,na řidítkách to je ještě horší),že to je náročnější na řízení,těžiště ve předu, únavnější a tak no.Uvidíš,jak budeš spokojená. JInak je teda vymakaná,že i ta přední má vysokou opěrku,ale moc si neumím přestavit,jestli to nepřekáží "ve výhledu",jestli to není nepohodlné. Ale důvod sedačky vepředu kvůli výhledu dítěte je trošičku úsměvný

Ze zadu vidí krásně do stran.
Ještě jsem si vzpomněla, ono je taky docela "problém",když se dítě v sedačce mele, najednou vystrčí ruku,něco ukazuje, a když to nečekáš, tak je to docela náraz a rozhodí to.
Pájo - tak ať se rychle uzdraví, ale alespoň to nemá na plicích. V nemocnici byly skoro všechny děti se zápalem plic a všechny byly do 2 let, nechápala jsem, co se děje. Prý to řádí. No, kdy něco neřádí. Co?
jinak "ubližování" dětem v podobobě lékařské péče taky nenesu moc dobře. Filip řve kolikrát hlavně kvůli pevnému držení,které je nutné k co nejrychlejšímu ošetření. Nemá význam ošetřování přerušit, dítě konejšit, protože to je pak bráno jako zrada,že jsem dovolila mu znovu ubližovat a prodlužuje to agonii. Je jasné, že věci, které se opakují a jsou nutné (podávání léků,měření teploty, chodili jsme denně na čištění na ORL) je den o ode dne horší provádět, protože si to Filip pamatuje. Největší horor byly 3xdenně inhalace, a to stačilo jen to vyústění přiložit k obličeji, nemusel nic dávat do pusy,nebolií to. no nešlo to, muselo se to dělat ve spánku