Re: Autoritativní výchova versus respektující výchova

Vlad., já myslím,že s dětma diskutuju relativně hodně a mou výchovu by většina lidí shledávala jako "volnou"...Batolata zrovna moc neřeším, ani se moc nerozčiluju, ani o tom zas tak moc nepřemejšlím, po výchově prvního,hyperaktivního syna mi výchova těch dalších dvou přišla víceméně úsměvná...Ale nejstaršímu je jedenáct a tam už fakt o zásadních věcech odmítám diskutovat-prostě udílím rozkazy, co je třeba, co se musí a tak.. Má povoleno dost, ale o zásadních věcech odmítám diskutovat a tam prostě autoritativní budu-dokonce mě do jisté míry ani nezajímá,co si o tom myslí on. On totiž moc nemyslí, takže jeho argumenty na to, proč nemůže jet v tomhle počasí a v prudkém děsti dva km na koloběžce po silnici ke kamarádovi a ještě bez helmy, mi jsou fakt ukradený, stejně jako nemámzájem vyslechnout si důvod toho,proč má ve školní tašce plesnivý zbytky mandarinky z Vánoc, slepený sešity, mezi tím zbytky rohlíku s máslem, ze žákovský harmoniku...Proč nemůže před školou zvedat holkám sukni, přičemž jedný přitom rozbije brejle, o tom sním donekonečna fakt taky diskutovat nebudu...Nedělala byhc totiž nic jinýho,než poslouchala jeho "pádný" argumenty...

Zatímco s dvouletou budu klidně polemizovat o tom,jestli je jahodová marmeláda na zábradlí v kuchyni hezká nebo ne...