Re: Žena v domácnosti - postoj ostatních.

Děti mám tři, ale už větší, nejmladší je teď v 1. třídě. Manžel až takovou kariéru nebuduje, ale je živnostník a dělá celý dny. Babičky nemáme, takže nám tak vyšlo, že bude lepší, když zůstanu doma, protože pro mě práce byla jen na směny a plat nepřekročil 9000 Kč. Prostě se to nevyplatilo. Mám občas nějaký brigády a dělám si dálkově školu. No a domácnost a děti je opravdu jen na mě, máme domek se zahradou, takže sázím, okopávám, natírám, nakupuju, starám se o finance a účty, manželovi o účetnictví, učím se s dětma, scháním opraváře či řemeslníky...,no asi to znáte.... Je fakt, že manžel ve všem spoléhá na mě a dokud jsem doma, tak to beru a starám se. Do budoucna samozřejmě počítám s nástupem do práce, proto taky chodím do školy, abych měla pak lepší šance na uplatnění.
Dost mě mrzí ty názory, že se doma ženská válí. Ani si netroufám někde povzdechnout, že jsem unavená. Nemám přeci nárok být unavená, když nic nedělám ....Taky už jsem slyšela názor, že dobře vypadám, protože nemám žádný starosti. A že by to bylo třeba tím, že nekouřím a mám plno pohybu, to už nikoho nenapadne. Ach jo, nechci se až tak rozepisovat, ale ráda bych někdy slyšela naopak pochvalu než ty štiplavý poznámky.
Ta známá, co jsem s ní měla rozhovor ohledně nákupu oblečení, má taky tři děti, ale už dospělý, její manžel jí nosí na rukou, pomáhá s domácností, podporuje jí v práci i ve vzdělávání, mají prostě jiný manželství a navíc měla vždycky výpomoc v rodičích.