ahoj děvčata

Ahojky všem,
od uterý jsme doma.
Malá zatím mám rozházený den s nocí, tak bojujeme, bojujeme i s kojením, mě se mlíko udělalo pozdě,takže dokrmuju.
Malá je uplně celý tatínek, takže nemůže vznášet námitky, že není jeho, tak aspoň jednu blbou připomínku "po po kom to dítě je" mám z krku.
No připomínka ke kojení je zatím pro mě hodně citlivé téma, ale není den, aby se mě někdo na kojení neptal.
Ale je to mnohem lepší než v porodnici.
Tam jsme mlíko ještě neměla, měla jsem furt přikládat na podporu tvorby a malá měla hlad, protože jí na kojeneckem normálně přikrmovali čt, pá, so a v neděli jsem jí dostala k sobě a ona hladověla a příkrm mi nechtěli dát. Na pokoji jsme byli 4 maminky a malá furt řvala hlady, až jsem tam pak udělala vítr, že s takovou mi nepřibere a další dny navíc tam nepřžiju, v tu neděli jsem fakt byla na dně.
V pondělí jedna maminka šla a domů a měla jsem pocit, že se to tam trochu uvolnilo a bylo nám tam lépe.
Jiank všechny sestřičky byly milé, až na jednu na JIP.
Po císaři mi anesteziolog řekl, že jak příjde břicho trochu k sobě, že si mám říct o injekci proti bolesti, že to bude opravdu hodně bolet, tak jsem chvilku držela a pak si řekla o injekci a ona mi na to řekla .. no co si myslíte .. to bude bolet a odešla.
Mezi tím jsem vyřídila pár telefonů a sms a pak jsem na ni zvonila, jenže zvonek nešel, pak konečně přišla a já jí prosila o injekci, tak mi to konečně píchla, ale, že by se mi nějak ulevilo.
Naštěstí se pak střídali a byla tam milá mladá sestřička a ta mi pak píchla prý to nejsilnější co mají.
Jinak pobyt docela v pohodě až na to množství lidí na pokoji, nakonec my zbývající 3 jsme šli ve stejný den.
JO a zapoměla jsem si pochválit císaře ve spinálu, fakt užasný zážitek vidět miminko hned, měla jse z toho obavy jaké to bude a bylo to užasné.

Pár fotek....

6 hodin po porodu






doma: