Re: Dovolíte si někdy vynadat cizím dětem?

tak přiznám se, že na puberťáky jsem si netroufla (zatím)

Když se moje děti dostaly do konfliktu s nějakým stejně velkým prckem a maminka nereagovala (stalo se hodně málokdy), tak jsem podle situace buď tomu svému nebo tomu druhému řekla, že to a to se nedělá, protože to bolí. Spíš jako vysvětlení, nijak hnusně, protože jsou to jen děti a tyhle věci se učí, nedělají to schválně. Neberu to tak, že cizí hajzlík ubližuje mému miláčkovi , ale že prostě čas od času potřebujou usměrnit a jejich máma se třeba zrovna nekouká. Tohle nemám za zlé ani té mamince, také se občas nekoukám.

Jednou jsem ale "spucovala" staršího (7-8 let) , který dělal naschvály na hřišti výslovně určenému dětem do 5 let a strkal tam do mého tříleťáka. Řekla jsem mu to napřed slušně, a když toho nenechal, zvýšila jsem hlas a myslím, že jsem i zařvala do pléna, kde má tohle dítě rodiče.

A taky jsem zažila vyloženě agresivní maminku s agresivní holčičkou - holčička terorizovala jiné děti a když si jejich matky stěžovaly, ta maminka ji ještě podpořila ? S tou jsem se nedostala do konfliktu jen proto, že si ta její holka nevyhlédla žádné z mých dětí. Ta matka byla u ostatních matek na hřišti docela legenda - v tom špatném slova smyslu. Naštěstí byla za celou mou "pískovištní kariéru" jen jedna.