Perthes

Milá Lenko, velice mne mrzí diagnóza Vaší dcery, věřím že pro ni chcete jen to nejlepší. Mě tuto nemoc diagnostikovali v osmi letech, byla jsem tenkrát v první třídě. Diagnóza proběhla naštěstí rychle, takže asi do tří měsíců jsem byla v léčebně v Albrechticích. Byla jsem tam dva roky, naši si mě jednou za měsíc brali domů, jinak jsem ležela, nejaké cvičení taky probíhalo. Po dvou letech mě pan primář pustil zcela chodící domů, s tím, že jsem zdravá. Bohužel ještě před odchodem se na moje rtg podívala jiná ortopedka a zhrozila se, jak mě můžou pouštět domů, že se to sice zhojilo, ale špatně (asi dysplazie) a že v dospělosti budu mít další problémy a doporučila mě do Ostravy na Fifejdy, kde zhodnotili, že trojitá osteotomie bude to nejlepší, to mi bylo deset. Po operaci samozřejmě na šest týdnů dlaha, potom rehabilitace, lázně, které se opakovaly každý rok, mám dvě krásné dlouhé keloidní jizvy, vykřivený bok a kratší nohu, kulhám. Do školy jsem se potom normálně vrátila až do čtvrté třídy. Dnes mám 24 let a problémy, o kterých mi nikdo nikdy neřekl, že bych je mohla očekávat. Takže mi začalo další kolečko po ortopedech, nikdo mi pořádně nic neřekl, ani nevěděli co se mnou. Postupem času jsem se tak nějak dopídila, že ty problémy budou asi díky té operaci, o které mi jeden nejmenovaný ortoped řekl, že "trojitá osteotomie na perthes je jako vzít kulomet na zajíce" a že byla provedena zbytečně pozdě a v pokročilém věku. Samozřejmě že těch druhů operací je více. Jiný doktor (zahraniční) byl téhož názoru s tím, že pokud operace, tak co nejdřív po zjištění diagnózy. Dalším faktem je, že perthes u dívek nad sedm let se obecne hojí hůře, takže pokud je Vaší holčičce pět let, já osobně bych ji buď nechala doma a cvičila s ní, nebo zvážila ten Košumberk (po přečtění komentářů si začínám myslet, že pokud bych se v dětství léčila v Košumberku, k žádné operaci by nedošlo a dnes bych žádné problémy neměla). Toť můj názor. Přeji Vám i Vaší dcerce brzké uzdravení a pevné nervy!