Re: Ultrazvuk ve 20.tt. - cysta na mozku (choroid plexus)
Aido, prý jsi mě sháněla na Srpňátkách. No my máme úplně jiný problém. Až ve 23tt se na UZ ukázaly zvětšené mozkové komory (ale ještě v normě). Byla jsem odeslána k dr. Vlašínovi (specialista tady na Moravě) a ten bohužel diagnostikoval postižení, kterému se říká Ageneze corpus callosum, tedy laicky, že malé chybí propojení mezi levou a pravou polovinou mozku. Byl to obrovský šok. Hned druhý den jsem šla na odběr plodové vody, první výsledky dopadly ok, ty podrobné budu vědět teď v úterý. Celých těch 14 dní nedělám nic jiného než že píšu maily, zjišťuju info na netu, mluvila jsem s x neurology. Nakonec jsem si téměř musela vydupat magnetickou rezonanci plodu. Moje gynekoložka i genetička tvrdily, že je to zbytečné. Jiní dr. byli ale opačného názoru. Na MR se diagnóza potvrdila, ale také to, že kromě toho je malá celá úplně v pohodě, včetně mozku, který se jinak vyvíjí ok. Pan doktor byl skvělý a když už to dělal, prohlédl nám ji celou! To nám pomohlo v dalším rozhodování a teď je situace taková, že čekáme na tu kompletní plodovku a jestli vyjde ok, pak si naši holčičku asi necháme a půjdeme do toho rizika! On totiž nikdo nedokázal říct, jak postižená bude, prý existuje spoustu dětí s ACC a jsou naprosto v pohodě, mozek si prý dokáže najít jiné cesty. Ale také hrozí těžké mentální postižení. Existuje prý spoustu lidí, kteří ani neví, že ACC mají. Ví se o tom bohužel moc málo. Je to nejtěžší rozhodování v našem životě, ale teď to oba s manželem cítíme tak, že se jí nedokážeme vzdát. Je to moc vytoužené miminko, 10 let snažení a 4.IVF-KET. Navíc jsme před rokem o jednu holčičku přišli ve 4 měsíci. Asi bych si to do smrti vyčítala a ptala se, co když třeba byla v pořádku? Šance máme 50:50, optimističtější dr. se vyjadřovali 30:70, že to bude dobré, když nemá žádné další postižení. Ale jistotu, co doopravdy po narození nastane ti stejně nikdo nedá!
Na tvém místě bych našla nejlepšího odborníka buď na ultrazvuky nebo i na tu MR plodu. To se moc často nedělá. Asi bych podstoupila i tu amniocentézu. Ale víc ti stejně nikdo neporadí, zvlášť pokud se jedná o mozek. Tam jsou všichni moc opatrní...
Snad jsem ti trochu pomohla, dovedu si přestavit, jaký strach o miminko teď zažíváš! Je to hrozný nápor na nervy. Musíme věřit a doufat, že to bude dobré!

Odpovědět