Re: Kotyku

Limai, syn byl též nadprůměrně inteligentní. Bohužel mu to bylo na dvě věci. U ničeho nevydržel, v životě nic nepřečetl, nedokázal se soustředit. Vše kolem ho rozptylovalo. U psaní domácích úkolů nesmělo v jeho dosahu nic ležet, u jídla rovněž.
Absolutně si ze školy nic nepamatoval, ve třídě s 28 žáky měl stále něco jiného na práci, než učivo.
I na vyšším stupni byl schopen odejít do školy bez aktovky, nebo jen v bačkorech.

Pamatuju si, jak jsem ho asi v deseti poslala nakoupit čtyři věci. Napsala jsem mu to na lísteček a on odešel. Nejdřív se vrátil, že nechal doma peněženku. Pak se opět vrátil pro zapomenutý lístek.
Do třetice se dostavil i s nákupem. Mléko, máslo, chleba a marmeláda, to bylo původní zadání.
Přinesl džus, rohlíky a žvýkačky. Papír prý opět ztratil cestou a myslel si, že si pamatuje, co má koupit. No, nepamatoval.
Večer jsem pak zjistila, že ztratil i tu peněženku.

Takových příhod mám stovky. Za měsíc dokázal ztratit 3x klíče od bytu, čtyři kružítka, dva svetry, bundu i mobil.
Bohužel mu to, zůstalo dodnes. Je mu 20 let.