Re: Nabízet ale nenutit???

Taky mám od svých dětí zkušenosti, že od mala měli oba období, kdy jsou žraví a období, kdy jsou schopný obrazně řečeno vydržet o krající chleba celý den...

Nenutím, nechávám, přibírali oba jako mimina dobře (ne tak dobře, jako tvůj syn, pravda, ale kluk měl v 6 m 9,5 kg a holka 7 kg, oba svoji porodní váhu do 6 měsíců zdvojnásobili, kluk si i přidal o něco navrch :-D).

jediný, co jsem u holky musela hlídat, bylo pití, protože ona sama měla tendenci nepít vůbec (ani mlíko, přesto přibírala!), problémy s příjmem tekutin prostě pokračovaly a vygradovaly okolo roka. Ale dávala jsem pít třeba po 10 minutách, dva loky, hotovo.

Zdravé dítě hlady neumře, zato bez tekutin to může být problém. Tam je prostě potřeba si hlídat počuraný plínky a u dcery byly z tohoto důvodu nezbytné látkové, abych měla přesný přehled.

A taky obě děti jsem nechávala jíst od hodně brzy samostaně (syn lžičkoval od 7 měsíců, dcerka byla lenošnější, ta až od 9 m) + dokrm. V roce už oba jedli samostatně. Dodržovala jsem pravidlo, že se jí u stolu. Synek byl "odbíhavý" typ, zasytil se 3 lžičkama a nevydržel sedět, tak měl u stolu hračky, nebo si běhal ke stolu pro další lžičku jídla. Z nějakého vnitřního důvodu mi nepřišlo správné za dítětem s jídlem běhat - buď má hlad nebo ne.

Nutila bych svoje dítě do jídla jen v případě, že by těžce neprospívalo. Jinak bych ho nechala, ať si vztah k jídlo a množství jídla utvoří samo. Udělá si i intervaly, které potřebuje. Někdo potřebuje jíst míň a častěji, jiný se naš´touchne a nejí tak často