Re: Dítě z prvního manželství - nový partner

Emiko, záleží jak jste spolu dlouhou, je možné že přítel se jen drží zatím stranou, třeba se bojí že udělá něco špatně a tak...
Taky mám teď nového přítele,když jsme se poznali dceři byly 4 roky, synovi rok..a už do toho šel s tím, že nejsem sama a děti pro mě budou vždy na prvním místě a pokud nesedne jim, já s ním být nemůžu....
Měla jsem hrozný strach, protože dcera je hodně citlivá a od "tatínka" dost naočkovaná, ale padli si všichni do oka hned..poznala že je hodný, hraje si s ní, povídá, čte a to její táta nikdy nedělal...a syn..ten svého tátu nezná, viděl ho tak 2x, takže si myslím, že i přítele bere jako hlavního člena a mužský element rodiny.
Jsme spolu půl roku a i když jsem si říkala že na to půjdu pomalu, nějak se to vyvrbilo a vlastně po měsíci tu už s námi bydlel a věnoval se jim od začátku. Hned jak přijde z práce, první je že se věnuje dětem, pak je teprve řada na mě, nikdy jsem mu nic neříkala, nikdy jsem ho do ničeho nenutila...chce to všechno čas, je pravda, že si zatím ješte netroufl si je vzít sám ven...jsou to mamánci - závisláci, ale to snad taky příjde. Co se týče doma, pohlídá, nakrmí, převleče, vykoupe. Teď sám přišel s tím, (k synovi jsem vstávala v noci třeba 15x),že tam bude chodit on aby jsem ho to nějak odnaučili, tak jsem byla ráda, už jen za tu nabídku....jejich pravého tatínka by to nikdy nenapadlo
Jediné co nám dělá problémy je, když se pravý tatínek po půl roce ozve,všechno otočí o 360 stupňů, dceru si vezme na víkend a je to všechno v prd....je od něj naočkovaná,navádí jí proti nám a jiné věci..dělá prostě problémy....takže já pak dávám dceru do normálu dalších 14 dní....a přítel se raději v té době drží stranou...aby to ještě nezhoršil...