Tak přesně tohle jsem řešila před 3 týdny.....jsem přes rok rozvedená..dceři je 4,5 a synovi 1,5...ze začátku si dceru bral ob 14 dní na sobotu...dcera to vše brala hodně špatně..je citlivá a on jí ještě navádí proti mě, kupuje si jí dary...jenže zpětně jsem zjistila že si jí bral jen z důvodu aby jsem ho vzala zpátky já

v září jí měl naposled...od té doby se ozval jednou na vánoce a pak před 3 týdny, v dobré vůly jsem mu jí na víkend dala...dcera chtěla...no neměla jsem to dělat...optě byla jak vyměněná..s nikým se nebavila, neposlouchala, má ráda jenom jeho atd...chtěl jí další víkend...nikdy jsem to neudělala...vždy jsem se ho bála, ani nevím proč??..ale postavila jsem se mu...řekla jsem že ne..že za těchto podmínek co s ní dělá, prostě ne...
musím říctm že soudně nemáme určené nic...je to podle naší dohody..
když jsem se postavila..následovaly výhrušky, že mi jí vezme, zažádá o ní a já teprve zjistím jaký to je být bez ní atd...deptal mě tím 14 dní...já nejedla, blila, srala...teď je klid...nevolá, nepíše a já čekám co bude
jestli doopravdy se k tomu odhodlá a nebo mě tím jen deptá, ví že mě tím dostane..moc dobře mě zná....
všichni okolo mě uklidňují že mu jí nikdo nikdy nedá, je alkoholik, nemakačenko, ale stejně ta nejistota tu je..
jen jsem zjistila, že se nemusím bát bojovat, neustoupit a stát si za svým, protože buď ho to zase omrzí a další půl roku se neozve a nebo se konečně začne něco dít a třeba se to dá nějak do normálu i právnicky
drž se!!!! hlavně se nenech vystrašit!!!!