Re: Jak vám lidé pomáhají s kočárkem v MHD?

Přesně - pomáhat s kočárem je od těch lidí hezké, ale povinnost to není. Já jsem to vždycky brala tak, že JÁ chci pomoct, takže JÁ si musím říct a pokud chci, aby pomáhající chytil kočár na konkrétním místě, musím mu to říct. Taky mi to bylo občas zatěžko, ale to byl pouze můj problém. Spousta lidí mi s kočárem pomáhala sama od sebe, ale musím říct, že nejtěžší bylo období s hlubokým kočárem a batoletem za ruku. To jsem radši MHD moc nejezdila, protože jsem si nebyla jistá, že to všechno nějak zvládnu.

A když pak byly golfáče, tak jsem si je většinou tahala sama, ale nevadilo mi to, měla jsem lepší pocit z toho, že už netáhnu takové monstrum, na které sama nestačím.

Připadá mi jako totální drzost vyčítat tomu, kdo projevil dobrou vůli mi pomoct, že sám od sebe neví, kde já si přeju, aby můj kočár chytil (názory na "správné" držení se diametrálně liší, jednou mi jakási dáma, která mi pomáhala, vynadala že jí kočár podávám špatně). Snad jako ještě větší drzost mi připadá chtít pomoc po někom, kdo je obložen taškami, a pak mu vyčítat, že nebyl dost ochotný, případně vyčítat někomu, že slušně odmítne pomoci s tím, že je po operaci nebo má nemocná záda. Zažila jsem obojí a FAKT to poslední, po čem bych toužila, by bylo pomáhat někomu byť s lehoučkým kočárem, měla jsem dost co dělat sama se sebou.