Re: Syn nechce čůrat venku

Prožíváme docela podobné období . Po dvou měsících, co syn doma spolehlivě chodil na nočník (ale musí být dole bez, neumí si říct ani se svléknout), jsem si řekla, že je čas to posunout někam dál, a začala ho dávat čurat i venku. Marně. Dokud měl plenu, marně. Občas tedy vydržela suchá až domů, ale to spíš byla náhoda, jak má plenu, používá plenu. Co začlo být teplo, dávám na venek slipy a tepláčky (a do baťohu přibaluju dvoje náhradní ). První pokus - všechno počural během hodiny a půl a já se málem počurala smíchem, vždycky když se za mnou vydal takovou tou široko rozkročenou chůzí . Bylo to tím, že se zarazil, když pocítil mokro v nohavicích... a pokračoval až jsem ho převlékla do suchého. Když jsem to pochopila (znám jeho rytmus a normálně takhle často nečurá, leda že si v obchodě sebere jupíka a dá ho na ex), postavila jsem ho po každé první nehodě ke stromu a tam dílo dokonal, no byl nadšen. Chvíli prostě trvalo, než objevil kouzlo zalévání kytiček a stromků. Někdy se snaží vymačkat to na pampelišku, a nic, najednou ukáže na jinou, posuneme se o dva metry vedle a ejhle, už to jde . Stále si neumí říct, přijde třeba až pustí pár kapek a ukazuje na pindíka. Zatím mu to tedy pomáháme hlídat a v rozumných intervalech se ho buď ptáme nebo ho rovnou stavíme ke stromu. Abych ho nemátla, chodí ven bez plenky už pořád, i když není uplně teplo. Jen do auta na delší cestu dáváme plenku, ale stejně se vyčurá, když dáme pauzu, a plenka zůstane suchá. No na to, jak to ještě nedávno vypadalo beznadějně, si myslím, že to docela zvládáme .

Nejlepší rada podle mě je - dopřej mu čas. Bude tepleji a tepleji a časem mu ten větřík přestane vadit. A nebo ber nočník ven, tam je přece pindík v závětří . Už mě to taky napadlo, ale nakonec nebylo třeba.