Re: Zdrobněliny jmen

Já nesnáším, kdy mi někdo řekne Lenko. Rodinu jsem to po letech konečně přeučila, ale bohužel mi tak říká spousta jiných lidí.
Mám ráda Leni, Leňo (tak mi říká sestřenka, občas bráchova holka). Sestřenka mi jednu dobu říkala Lí, zkracovala si tak LenÍ Taťka mi říká Lenuško Bývalej mi tak říkal taky, občas si to zkrátil na Lenuš. Leničko mi řekne málokdo, občas babička. Kámoška mi říká Leňas, Leňásku

Bráchovi většinou říkáme Tome. Když o něm mluvíme, tak je to Tom, Tomek. Když mě neotravuje, tak mu říkám Tomulko, Tomulíne, Tomulinko, Tomíšku, Tomulindo, Tomí. Je mu 20 Mamce se do telefonu napsal jako Tomulinka-syn Sám sobě říká Tomík. Jedna známá mu jako malému říkala Mášenko.

Bráchové holce Markétě neřekne nikdo jinak než Maki. Její mamka jí často říká Makiško. To nemám ráda, slyším tam tu kyšku

Teta taťkovi někdy říká Rome (Roman). Nemá to rád.

Druhá teta říká sestřence Lucii Maruško, Mařeno, Marie a bratránkovi Jirkovi Vojtíšku. Nevíme proč

Jinak používáme normální oslovení.