Re: Jak ještě nedávno umírali děti

Před 3lety zemřel chlapeček mé sestry vinou lékařky která při vytahování drobečka použila kleště a při použití spadla,sjely kleště a promáčkly Marečkovi hlavičku.Tehdy medializované,soudně řešené.

Nyní jsem byla těhotná já a strach z nastávajícího porodu byl velký.V porodnici vědeli co se sestře stalo a jak dávaly pozor????
Přijaly mne v porodnici na základě decelaraci ozev-tj vypadávalo neustále srdíčko a lékaři to přisuzovali točení na pupeční šnůře.Nikoho nenapadlo udělat ultrazvuk a zjistit proč se tak děje. Přenášela jsem.byla jsem 41týden.To vše trvalo 31hod.Neotvírala jsem se. nakonec přišel primář a rozhodl-okamžitě na sál. Co se stalo? Když vytáhli Sofinku tak nedýchala.srdíčko tlouklo ale nedýchala.okamžitě ji intubovali a odvezli ji na JIP do dětské. Nikdo mi nic neřekl,všichni se mne báli,vizita byla tak rychlá a útěkařská a po 3dnech mne rádi po císaři poslaly domů.
Já chodila 50dní na JIPKU za svojí holčičkou.51den nám ji pustily s tím že tam již pro ni víc neudělají.Verdikt? Díky trvajícímu a neprofesiálnímu porodu má Sofinka poškozený mozek,hodně poškozený.Bude postižená hodně ale jak moc nikdo neví.Takže ze zdravé holčičky máme chrčící stvořeníčko které nemá sací reflex,nepolyká,takže musíme odsávat speciální odsávačkou cca 4krát do hodiny,přijímá stravu přes hadičku peg kterou má zavedenou v žaludku,bere léky,inhalujeme 4krát denně,cvičíme jelikož má křečovité držení těla,opečováváme očička jelikož téměř nemrká, nepláče. To si mám připadat jak máma?Nevím co to je, nepřijdu si tak.Jsem spíš lékařka v domácím prostředí. Píšu tyhle řádky,pláču a odskakuji odsávat Sofinku.
Lékaři se snažily trvat na ústavu, ale co se změní ústavem pro Sofii? Nic jen ji vezmu třeba tu malinkatou naději kterou ji můžem s partnerem dát.
Otázka zda je lepší mít takové dětátko kde Vám nikdo nedává neději nebo mrtvé dětátko je jistá. To druhé,bohužel, je lepší. pak se jen smiřujete. Já ale musím doufat a postupné lítání po nemocnicích mi bude brát naději po kouskách dokud ze mne nebude jen troska a Sofinka bude jen krásné tělíčko bez života.
MYSLÍM ŽE VÁS CHÁPU. TAKÉ BOJUJEM. AL VY VÍTE ŽE TO BUDE LEPŠÍ,NÁM NIKDO NADĚJI NEDÁVÁ.
KAŽDOPÁDNĚ VÁM ZE SRDÍČKA PŘEJI AT SYN JEN DĚLÁ RADOSTI A AT SLOUŽÍ HLAVNĚ TO ZDRAVÍČKO KTERÉ JE POTŘEBA.